Být ekologickým pěstitelem není vůbec jednoduché. A v Řecku už vůbec ne.
Řecko je dlouhodobě sužováno velkými vlnami veder a následnými mohutnými požáry. Spousta sadů již shořela nebo uschla. Stejně tak jako sad Antonise. Když jsem se potkali, měl malý pomerančový sad, který ovšem letošní rok nepřežil. Antonis, který spoluzaložil řecké družstvo, je vděčný, že i díky tomu, že je hlavním organizátorem solidárního exportu řeckého ovoce, práci stále má. Jeho sad byl opravdu maličký, byl na pronajaté půdě a nebylo to jeho hlavní živobytí. Ovšem pro spoustu řeckých pěstitelů to živobytím je. A to si Antonis uvědomil již před lety, když se rozhodli řecké družstvo založit, aby se vzájemně podpořili a hledali cesty, jak společně mohou regenerativním způsobem obnovovat krajinu, ve které budou stále sady pomerančovníků a dalších citrusových stromků.
Sucho a nedostatek vody je v Řecku takových rozměrů, o kterém se nám ani nezdá. Krize migrační, následně covidová, to vše ještě umocňuje. Neschopnost systémových změn a zanedbání investic do infrastruktury na všech úrovních si nyní vybírají svou daň. Antonis a ostatními drobní pěstitelé sdružení v Koinobio družstvu ovšem nesložili ruce do klína a nepropadli všeobecné pasivitě a skepsi. Jejich projekt má za cíl umožnit nejen přežití malých ekologických farem, ale i regeneraci v podobě nových výsadeb a změny přístupu k pěstování citrusů směrem k permakultuře, k regeneraci, která vychází ze tří pilířů udržitelnosti: ekologického, ekonomického a sociálně-společenského.
Pokud se zaměříme na environmentální dopady na krajinu, často si říkáme, že to není v našich silách ovlivnit. Není třeba hned vytvářet systémové změny, i když je i těmi malými krůčky vlastně stejně tvoříme. Tím, co jíme, totiž významně ovlivňujeme nejen to, jak vypadáme, ale i to, jak vypadá naše krajina, naše životní prostředí.
Změny klimatu se nejvíce promítají do hospodaření v zemědělské krajině. Pole vysychají, dochází voda. A když náhodu zaprší, srážky jsou tak nárazové a silné, že půda není schopná veškerou vodu vstřebat. Ztratila svoji schopnost vodu zadržovat. Zemědělská krajina, aby byla zdravá a schopná poskytovat zdravé jídlo, potřebuje tuhle svoji životní funkci obnovit a to je právě smyslem regenerativního šetrného pěstování v řeckých sadech KoinoBio.
Zemědělská půda svoje životní funkce získá zpět hlavně změnou hospodaření - potřebuje více humusu pro zvýšení schopnosti půdy držet vláhu, potřebuje přestat používat průmyslová hnojiva nebo využívat šetrnější orbu, nejlépe žádnou. To vše vyžaduje velkou změnu přístupu k půdě právě od zemědělců, že jejich hlavní úlohou je nejen pěstovat, ale i pečovat o krajinu kolem sebe.
Ve Výdejna chutí podporujeme jen ty, kteří už sebe vnímají jako krajinotvůrce - umějí vypěstovat nejen zdravé jídlo, ale tvoří i zdravou krajinu. Nejen u nás, ale i v Evropě - v Řecku pěstitelé z KoinoBio nebo na La Palmě Bety a Petr na své ovocné farmě Ostrov chutí.
Chcete blíže poznat pěstitele, kteří v Řecku uprostřed záplavy konvenčně spravovaných sadů obdělávají své drobné farmy šetrným, k přírodě přátelským způsobem? Na webových stránkách KoinoBio najdete jejich příběhy, nebo se podívejte na příběh Čechů, kteří se rozhodli šetrně pěstovat ovoce na Kanárských ostrovech.